Mezinárodní den žen (krátce MDŽ) připadá každoročně na 8. března. Jedná se o svátek rozšířený po celém světě, od roku 1975 je oficiálně uznaný OSN (Organizací spojených národů). Kořeny této tradice najdeme v New Yorku na počátku 20. století. V roce 1908 tam probíhala stávka švadlen, které usilovaly o zlepšení svých pracovních a životních podmínek, vymezovaly se vůči všeobecnému utiskování žen ve společnosti a podhodnocení ženské práce.
V té době byly ženy mnohem méně svobodné, nebylo na ně pohlíženo jako na svéprávné a plnohodnotné členy lidské společnosti, neměly právo volit a v rámci rodinného kruhu byly vnímány spíše jako majetek než jako samostatné bytosti. To se v rámci západního světa v průběhu minulého století postupně měnilo a vyvíjelo vlivem celkového pokroku, různých historických událostí, ale i díky snahám feministických hnutí.
Zkusme se zamyslet nad tím, jakou roli v manželství a ve společnosti měla naše maminka, babička a prababička. A jak je to v současné chvíli – vidíte rozdíl?
8. března 1908 proběhla v ulicích New Yorku velká demonstrace ve jménu boje za ženská práva s podporou Socialistické strany USA. O rok později, konkrétně 28. února 1909, se poprvé slavil Svátek žen. Následně se německá politička a aktivistka v boji za ženská práva Klára Zetkinová zasadila o jeho zpopularizování a pořádání oslav za hranicemi USA. V roce 1911 se Mezinárodní den žen poprvé slavil na mezinárodní úrovni, a to zejména ve vyspělých zemích západní Evropy.
Datum svátku se ustálilo po skončení první světové války, rozhodující vliv na něj měla demonstrace ruských žen v Petrohradě, které bojovaly za své volební právo. Podle místního juliánského kalendáře se konala 23. února 1917, ale v gregoriánském kalendáři, podle nějž se dnes řídí většina současného světa, šlo o 8. březen. Jelikož ve stejném dni proběhla i původní demonstrace newyorských švadlen, zavedlo se toto datum jako jednotné a svátek se takto rozšířil po světě.
U nás se Svátek žen začal naplno slavit až za socialismu. Mezinárodní den žen neboli MDŽ byl jedním z hlavních komunistických svátků – vzdával se hold budovatelským pracovnicím, nosily se jim rudé karafiáty, na pracovišti se zapíjelo jejich pracovní úsilí.
S revolucí popularita svátků spjatých s komunistickou ideologií výrazně opadla a MDŽ se v podstatě přestal slavit. V roce 2004 se však znovu stal součástí našich kalendářů.
Je dobré mít na paměti, že původní význam tohoto svátku nevychází z komunismu, nýbrž z dlouhodobého úsilí žen o zlepšení jejich postavení ve společnosti, vnímání jejich hodnoty a rovnocennosti. V průběhu minulého století přinesly tyto snahy mnohé ovoce – volební právo, svobodnější roli v manželství a rodičovství, lépe slyšitelný hlas a bohatší zastoupení v různých sférách života, které byly dříve vnímány jako ryze mužské a pro ženy nemyslitelné.
Nicméně ani dnes není situace bezproblémová a oslavy MDŽ tedy můžeme vnímat jako vhodnou příležitost k vyjádření podpory a respektu k ženám kolem sebe, ale také k zamyšlení nad tím, jakou roli hrají ženy v našich životech, čím nás obohacují a v čem jsou nepostradatelné. Koneckonců každého z nás na tento svět přivedla maminka.
Proto je 8. březen tím nejlepším dnem pro obdarování partnerky, manželky, maminky, ale třeba i kamarádek či kolegyň.
Mezinárodní den žen se slaví ve více než 100 zemích světa. V některých státech, jako je Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Kazachstán nebo Mongolsko, je dokonce státním svátkem a ženy mají v tento den volno.
V západních zemích, například ve Spojených státech, Velké Británii, Francii nebo Německu, se MDŽ připomíná spíše ve formě různých společenských akcí a demonstrací za práva žen. Organizace bojující za genderovou rovnost často pořádají konference, workshopy a diskuse na téma rovnoprávnosti, platové nerovnosti nebo násilí na ženách.
V České republice a na Slovensku je MDŽ spojen především s tradicí obdarovávání žen květinami a drobnými dárky. Tento zvyk se udržel i po sametové revoluci a mnoho mužů dodnes svým partnerkám, maminkám, kolegyním či kamarádkám v tento den věnuje alespoň symbolickou pozornost.
MDŽ není jen o oslavě ženství, ale také o připomenutí boje za ženská práva. Přestože byla v posledních desetiletích dosažena významná zlepšení v otázkách rovnoprávnosti, stále existují oblasti, kde mají ženy menší zastoupení nebo nižší platy než muži. Právě proto je důležité si tento den připomínat nejen jako tradici, ale i jako výzvu k dalším změnám.
Ať už tento den oslavíte jakkoli, nezapomeňte projevit ženám ve svém okolí úctu, lásku a vděk – každá žena si zaslouží ocenění za vše, co pro své blízké i společnost dělá. Ať už jsou to maminky, babičky, manželky, přítelkyně, sestry, kolegyně nebo kamarádky, každá z nich hraje důležitou roli v našich životech.