
Většinou už koncem listopadu nastává kouzelná doba adventu. Měl by to být čas, kdy čekáme, přejeme vše dobré druhým i sobě samým, odpouštíme a bilancujeme. Advent je dobou zklidnění a ztišení. Tak jako se příroda uložila ke spánku, i my bychom měli zpomalit.
Advent je i v církevním roce obdobím ztišení, rozjímání, půstu. Na rozdíl od předvelikonočního půstu ale nikdy advent nebyl tak přísným postním obdobím. Lidé byli odpočinutí, protože zemědělské práce ustaly, a tak se přece jen chtěli bavit. Zřejmě se tu ozývá i prastará tradice slavení zimního slunovratu.
Advent pochází z latinského slova adventus, příchod. Je začátkem liturgického (církevního) roku a přípravou na Vánoce, tedy na oslavu Narození Páně. Advent začíná první nedělí adventní, tedy v rozmezí od 27. listopadu do 3. prosince, a končí západem slunce na Štědrý den. Čtvrtá adventní neděle může připadnout i na 24. prosince.
Liturgickou barvou adventu je fialová, pouze třetí adventní neděli se používají odstíny barvy růžové ve znamení radosti, že Vánoce již přicházejí.
Železná neděle je první adventní neděle, která zahajuje období očekávání Vánoc a tradičně se při ní zapaluje první svíčka na adventním věnci – tzv. svíce proroků. Tato svíčka symbolizuje naději a připomíná proroky Starého zákona, kteří předpověděli příchod Spasitele.
Symbolika: Zapálení svíce proroků, která připomíná biblická proroctví o příchodu Ježíše Krista.
Symbolika: Tato neděle je spojena s láskou a mírem. Druhá svíce na adventním věnci, betlémská, reprezentuje lásku a Ježíškovy jesličky.
Zlatá neděle je čtvrtá adventní neděle poslední před Štědrým dnem. Tradičně je spojena s posledními přípravami na Vánoce, jako je pečení, zdobení a stavění betlémů. Na adventním věnci se v tento den zapaluje čtvrtá (andělská) svíčka, která symbolizuje mír a pokoj, který s Vánocemi přichází.