Masopust (neboli fašank či ostatky) je dobou hodování, plesů a veselí, začíná po Třech králích v lednu a končí v úterý před Popeleční středou. Tou začíná předvelikonoční půst a své pevné datum nemá, je závislé na datu Velikonoc.
Kdy je tedy konec masopustu (masopustní průvod)?
Nejprve musíme vypočítat, kdy začínají Velikonoce. Základním bodem je datum, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21.březen). Velikonoční neděle pak připadá na neděli po takto zjištěném prvním jarním úplňku. Když víme datum Velikonoc, odečteme 6 nedělí před velikonoční nedělí a středa před je Popeleční středa. Vrchol masopustu býval v úterý před touto středou. Celkem je to 46 kalendářních dní od Popeleční středy do velikonoční neděle. V současnosti bývá vrchol masopustu v sobotu před touto středou, tedy zjednodušeně 7 týdnů před Velikonocemi.
Co znamená „masopust“?
V původním překladu znamená tento svátek „opuštění masa“. Slovo karneval, který je s veselicemi odjakživa spjat, pochází zřejmě z italského carne levare, tedy „dát maso pryč“. Zní to nelogicky, ale během tohoto období se konaly zabijačky, taneční zábavy a často se také vystrojovaly svatby.
Masopust je také ale název pro vrchol masopustního období – masopustní průvod či obchůzku, která se konala na masopustní úterý – před zmíněnou Popeleční středou. Dnes z praktických důvodů bývá masopust o víkendu, správně by to mělo být v sobotu před Popeleční středou, ale někdy volí organizátoři i jiné datum. Masopustní průvod tedy obvykle bývá v únoru, můžeme se s ním potkat výjimečně i v lednu či v březnu.
Masopustní zvyklosti mají za úkol odehnat a zkrátit zimu, přivolat slunce, zajistit úrodu a plodnost. Svou roli přitom hrají rituální masky, jako je medvěd s medvědářem nebo kobyla. Koná se symbolické zabití kobyly a pak její vzkříšení – symbolizuje se tak konec zemědělského roku a začátek nového, cyklus roku bývá přitom připodobňován ke koloběhu života. Objevují se také další tradiční masky, jako jsou nevěsta a ženich, dědek a bába, někdy také postava Žida. Je zajímavé, že masky jsou obdobné v celé Evropě od Irska až po Balkán.
Jak se slavil masopust
Tradičním vrcholem masopustu bylo masopustní úterý. Přecházely mu ale další zvyky a obyčeje:
Čtvrtek před masopustním úterkem se nazýval Tučný. Lidé se během něj co nejvíce posilňovali jídlem a pitím, aby byli plni síly na celý nadcházející rok. Ostatně celé masopustní období bylo dobou zabijaček, ale i sezónních pokrmů ze zvěřiny a jehněčího masa.
V neděli se pořádaly tradiční masopustní zábavy. Ty se často protáhly do pondělního rána a v tanci se pokračovalo i během pondělka.
Vrcholem masopustu bylo masopustní úterý s obchůzkou maškar. Masopustní průvod přinášel do domů radost a blahobyt. Kromě průvodů procházejících vesnicí se předváděla secvičená divadelní představení, tučné jídlo se bohatě zapíjelo pivem, vínem a tvrdým alkoholem. Když ale ponocný odtroubil půlnoc, všechno utichlo a začala postní doba. V některých krajích bylo zvykem i „pochovat basu“ a symbolicky tak uzavřít období veselí. Po něm se lidé začali chystat na největší křesťanský svátek Velikonoce.
Na odpolední masopustní zábavě dříve tančily i děti školou povinné. A děvčata si připravila pro svého tanečníka s pomocí maminky vrkoč – větvičky nebo špejle ozdobené suchým ovocem, pamlsky zapíchnuté v kynutém těstě. Vrkoče bývaly vystavené za okny i týden před masopustem, aby si je mládenci mohli prohlédnout. Večer na zábavě se hodnotil ten nejkrásnější.
Jak si užít masopust