Předvelikonoční čas aneb postní doba

Sedm týdnů (46 dní) před Velikonocemi začíná pro křesťanský svět postní doba. Toto období začíná Popeleční středou. Končí masopustní veselice, taneční zábavy a holdování masu a masovým pokrmům. Lidé se zklidní, snaží se kromě masových pokrmů odříkat si i věci, které nejsou nezbytné, a postí se celých 40 dní až do Božího hodu velikonočního. Do postních dní se nepočítají neděle, kdy je dovoleno přerušit půst. Po Popeleční středě nadchází šest postních nedělí. A protože Velikonoce jsou pohyblivý svátek, je pohyblivá i doba půstu.

Rozumíme ještě dnes tomu, proč se vůbec půst dodržuje? Pro křesťany je půst společně s modlitbou cesta přiblížení se k Bohu. Přísný půst dodržují na Popeleční středu a na Velký pátek. Toto období slouží k zastavení a zamyšlení se nad vztahem k Bohu, nad svým životem, je to doba vhodná k duchovnímu růstu. Půst ale v nějaké podobě najdete snad ve všech náboženstvích světa. A i když věřící nejste, tak bitva s tělem, při níž omezíme něco, co máme rádi, ale čeho konzumujeme více, než bychom chtěli, nás určitě obohatí. Můžete se vzdát sladkého, alkoholu či kávy nebo omezit třeba sledování televize a elektroniky vůbec. V minulosti lidé při půstu vynechávali především maso, a to i z důvodu, že ho jednoduše bylo málo.

Dnes, když máme všeho dostatek a nečekáme s takovým napětím na novou úrodu, může půst vést k jinému požitku. Staneme se opět vnímavějšími – budeme vnímat a cítit chutě a vůně jinak, nově, intenzivněji. Ale také to, že překonáme sami sebe, dokážeme si odložit potěšení, může být i pro naše děti dobrý příklad toho, jak se někam posunout a stát se svobodnějšími.

V období před Velikonocemi najdeme v kalendáři celkem šest postních nedělí, které měly své zvyky a tradiční pokrmy:

První postní neděle, zvaná Černá – 6 týdnů před Velikonocemi

dostala název podle černého oděvu, který ženy nosily na znamení smutku za Ježíše Krista (a v širším pojetí jej lidé oblékali ve znamení půstu, doby pokání a zklidnění).

Druhá postní neděle, zvaná Pražná – 5 týdnů před před Velikonocemi

získala název podle pražných a naklíčených zrn a odkazuje na tradiční postní jídlo jménem pražmo. Pražmo je jednoduše naklíčené obilí, opražené na pánvi.

Třetí postní neděle, zvaná Kýchavá – 4 týdny před Velikonocemi

už svým názvem odkazuje na kýchání, kdysi spojované s morovým onemocněním. Lidé se o této neděli v minulosti modlili a prosili za své zdraví. Tradičním pokrmem někde bývala pórková polévka a šlejšky, což jsou šišky z bramborového těsta. Naši předkové považovali kýchání za dar Boží. A věřili, že kdo si na kýchavou neděli kýchne, bude zdravý po celý rok. Však dodnes vám někdo při kýchnutí řekne „Pomáhej Pán Bůh“ nebo „Pozdrav (tě) Pán Bůh“. Naši předkové si samozřejmě chtěli pojistit celoroční zdraví, a tak si mnozí k trojitému kýchnutí pomáhali šňupacím tabákem nebo různými bylinami, které kýchnutí přivodily.

Čtvrtá postní neděle, zvaná Družebná – 3 týdny před Velikonocemi

nazývaná také Družbandlice, Růžební, Růžová či Středopostní, vycházela zhruba do poloviny postního období a byla oblíbená zejména u mladých a nezadaných. Naši předkové se v tento den obvykle navštěvovali, domlouvaly se svatby a mladíci chodili v tuto neděli žádat o ruku své milé.

Pátá postní neděle, zvaná Smrtná – 2 týdny před Velikonocemi

odkazuje názvem na vynášení smrtky, Morany. V tuto neděli lidé symbolicky vynášeli – a někde stále vynáší – ze vsi Smrt, která v těchto jarních souvislostech představovala zimu a temné období. Tento lidový obyčej je velmi starý, pochází ještě z předkřesťanských svátků. Smrtka měla kraj od kraje jiné pojmenování – Morana, Mořena, Mařena, Smrtholka… ale její zpodobnění bylo všude víceméně stejné: figura ze slámy umotané kolem tyče (bidla), oblečená do ženských šatů. Byla ozdobena pentlemi a místo korálů měla někdy na krku zavěšené tzv. vejdumky – prázdné celé skořápky od vajec nebo i prázdné šnečí ulity, které symbolizovaly prázdno a smrt. Dívky vynášely Moranu za hlasitých zpěvů a popěvků. Někde ji vhazovaly do potoka, v jiné oblasti ji shazovaly z výšky z kopce nebo skály. Všichni se z vynesení Smrti radovali. V některých oblastech chodila i při této příležitosti děvčátka po koledě. Po obchůzce se smrtkou následovalo přinášení líta.

Průvod vedlo děvčátko, které mělo v ruce líto (někde zvané májíček), což byla větvička nejlépe ze zeleného stromu. Větvička se ještě dozdobila vejdumky, mašličkami, pentlemi a papírovými ozdobami. Svou zelenou barvou symbolizovala přicházející jaro a nový život.

Šestá postní neděle, zvaná Květná (Palmová, Beránková) – 1 týden před Velikonocemi

Květná neděle je poslední postní nedělí, po níž už začíná velikonoční pašijový týden. Květnou nedělí si křesťanský svět připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými ratolestmi a ty poté i vhazovali pod jeho nohy na cestu. Na Moravě se tato neděle proto někde nazývá i Palmová.

Ony zelené listy přešly do našich lidových tradic v symbolické podobě ratolestí, tedy lidově kočiček – čerstvých větviček z jívy. Větvičky trhali naši předkové až dva týdny předem, aby jim doma vyrašily a mohli si je již zelené nechat na Květnou neděli v kostele posvětit. V případě, že byly Velikonoce v pozdějším termínu, trhali je naopak dříve a uschovávali v temnu a chladu, aby neodkvetly kočičky příliš brzy. Posvěcené ratolesti potom zdobily stoly, police a možná, že od svých prababiček znáte i zvyk zastrčit ratolesti za svatý obrázek na zdi. Posvěcené kočičky se pak užívaly i v lidovém léčitelství a měly i ochrannou moc.

A co naši předkové v tuto neděli tradičně dělali a nedělali?

Nesmělo se nic péct – z obavy, že by se v sadech neurodilo ovoce. Lidé se oblékali do nových šatů, chtěli tak rozkvést jako ratolesti a zelené lístky větviček. Tato neděle byla symbolem příchodu Velikonoc a začátku nejvýznamnějšího liturgického týdne.

Využijte jarní energie a sílu počátku i pro své osobní znovuzrození. Najděte si chvilku třeba v přírodě a zamyslete se, jaké máte sny a přání a jestli se vám daří si je plnit a žít.

Co takhle začít si do obyčejného sešitu psát svá přání a tužby? Jestli jste nezačali už se začátkem roku nebo na Hromnice, které tradičně s novými začátky úzce souvisí, tak i teď s příchodem jara je ta další pravá chvíle. A pokud jste to v zimě stihli, vaše nápady možná už doslova raší a je ten správný okamžik posunout je k realizaci a dát jim dostatek času, energie a prostoru. Můžete inspirovat své blízké – partnera či děti; třeba je povzbudíte k tomu, aby se také čas od času vědomě a v klidu zamysleli nad tím, co chtějí a co je činí šťastnými.

Čas s dětmi můžete využít pro přípravu a výrobu nejrůznější velikonočních dekorací. Nápady a tipy spolu se šablonami stejně jako návod na výrobu vrbové píšťalky naleznete tady.