
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
Svatý Martin na bílém koni jede.
Svatomartinské posvícení je asi nejznámější posvícení. Peče se husa, která je právě v tomto období ta nejlépe vykrmená a tučná. Ochutnává se nové, svatomartinské víno. Na tradičním venkově bývalo posvícení spojeno s roční odměnou: na Martina hospodář prodlužoval smlouvy a platil roční mzdu pracovníkům, stejně tak obce vyplácely své zaměstnance – učitele, ponocné… Má to svoji logiku – je sklizeno, ví se, jak úspěšný byl rok, je méně práce a brzy tma a může se hodovat.
Pro naše předky byl tento svátek jedním z nejoblíbenějších v roce. Konala se bohatá posvícení, dobytčí a výroční trhy. V tento den se hodně slavilo a veselilo a v mnohých kronikách jsou záznamy o rozpustilostech i výtržnostech, kterých se čeládka dopouštěla. Hospodyně pekly martinské husy a martinské rohlíčky (připomínající tvar rohů skotu, jejichž stáda se v tuto dobu zaháněla z pastev) či podkovy, kterým se říkalo martiny, roháče nebo zahýbánky. Podle legendy jsou rohlíčky proměněné podkovy koně svatého Martina, který tak chtěl pomoci hladovějícím. Jídla o posvícení byla vždy vydatná a tučná. Lidé se tak připravovaly jednak na dlouhé zimní měsíce, jednak měli i možnost se posilnit před půstem, který doprovázel adventní dobu před Vánoci.
A kdo vlastně Martin byl? A jak s tím souvisí husy?
Martin Tourský se narodil na přelomu roku 316-317 na území dnešního Maďarska. Jeho otec byl důstojníkem římské armády a i pro svého syna Martina chtěl životní dráhu vojáka. Martin vstoupil do armády, byl ale hluboce věřící a během vojenské služby přijal ve svých 22 letech křest. Přijal jej na základě zjevení Krista, který se mu zjevil ve snu poté, co se Martin rozdělil se žebrákem.
Legenda říká, že když Martin projížděl na koni a kontroloval hlídky, potkal žebráka, prosícího o almužnu. Protože u sebe Martin neměl peníze ani jídlo, popadl meč, rozpůlil jím alespoň vojenský plášť a polovici podal žebrákovi, aby se ohřál. Z armády Martin odešel, protože mu jeho víra nedovolovala zabíjet, a věnoval se misijní činnosti. Když pak v Tours zemřel biskup, místní přemlouvali Martina, aby se této hodnosti ujal on. Ten však zprvu odmítal – dokonce se schoval v husinci, kde ho podle legendy měly husy vykýhat a tak jeho úkryt prozradit. Nakonec, roku 371, byl Martin na biskupa vysvěcen a celý život věnoval chudým a potřebným. Byl mimo jiné proti ničení pohanských oltářů a stavil se proti rozsudkům smrti za údajné čarodějnictví. Pro svou laskavost a spravedlnost se stal jedním z nejoblíbenějších svatých. Zemřel v úctyhodných 80 letech 8.11.397, jeho pohřeb se konal 11. listopadu, a právě toto datum zůstalo pro pozdější oslavy svatého Martina.
Tradiční posvícení může být takovou malou inspirací, jak se společně zastavit a poděkovat si – odměnit se vzájemně za vykonané dílo nebo i za obyčejné, ale přesto důležité maličkosti. Využijte této možnosti, jak poděkovat těm, kteří třeba pro vás „nějak pracují“ – babičkám či dědečkům za hlídání, sousedům za zalévání kytek v létě či krmení domácí zvěře, když jste na dovolené. Anebo skutečným spolupracovníkům, kolegům z práce, členům týmu…
Jak vnést energii svatého Martina do našich životů
Svátek svatého Martina není jen historickou tradicí, ale živou inspirací pro náš každodenní život. Jak můžeme jeho poselství prakticky uplatnit?
1. **Vědomé sdílení** – Darujte něco, co vám přináší radost, někomu, kdo to potřebuje. Nemusí jít o materiální věc, může to být váš čas, pozornost nebo dovednost.
2. **Oslava hojnosti s vděčností** – Připravte slavnostní jídlo (nemusí to být nutně husa) a při jeho konzumaci vědomě oceňte všechny dary, které vám život přinesl.
3. **Vytvoření světla v temnotě** – Vyrobte si s dětmi lucerničku nebo jen zapalte svíčku a meditujte nad tím, jaké světlo chcete vnášet do světa v nadcházejícím období.
4. **Příprava na období klidu** – Využijte energii Martinského období k tomu, abyste dokončili rozpracované projekty a připravili se na zimní čas vnitřní reflexe.
5. **Propojení s přírodním cyklem** – Všímejte si změn v přírodě, zkracujících se dnů, prvního sněhu. Nalaďte se na přirozenější rytmus spánku a bdění.
Svátek svatého Martina nám připomíná, že i když se blíží nejtemnější období roku, nosíme v sobě světlo, které můžeme sdílet s ostatními. Ukazuje nám, že v každém konci je ukryt nový začátek a že v cyklu roku, stejně jako v cyklu života, je každá fáze důležitá a posvátná.
Až budete letos 11. listopadu pozorovat oblohu a vyhlížet první sněhové vločky, vzpomeňte si na příběh muže, který se rozdělil o svůj plášť. A možná v sobě objevíte touhu rozdělit se o své vlastní světlo právě v době, kdy se dny krátí a noci prodlužují.
Pokud vás téma života v souladu s přírodními cykly zajímá, mám pro vás e-book „5 způsobů, jak sladit svůj život s přírodními cykly a získat více energie“. Stáhněte si ho ZDARMA TADY a objevte, jak vám propojení s rytmem přírody může přinést více klidu, radosti a vitality