Čarodějnice či filipojakubská noc

Oheň a světlo patří k nejstarším přírodním symbolům. Byl nezbytnou podmínkou života: dává teplo, světlo i radost. Zároveň je i pradávným symbolem očisty. Hraje důležitou roli v obřadech a zvycích jak křesťanských, tak starších. A zdá se, že ve své největší síle přetrval u nás dodnes právě na čarodějnice.

30. dubna

Filipojakubská noc, v německy mluvících zemích také Valpuržina noc neboli pálení čarodějnic je oblíbeným svátkem u nás i v jiných částech Evropy. Téměř každá větší obec i malá vesnička pořádá společné „pálení čarodějnic“. Večer se rozhoří ohně, kolem kterých se schází rodiny, kamarádi a sousedé a vítají tak příchod jara a novou sílu probuzené přírody. Filipojakubská noc má však hluboké kořeny v jednom z největších pohanských svátků.

Čarodějnice – mix mnoha zvyků a významů

Je to noc, která má několik názvů a mnoho významů, kterým stojí za to porozumět. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain – ten se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Začíná se žít víc venku, přichází radostnější polovina roku plná slunce, tepla a jídla. Za půl roku, na přelomu října a listopadu, naopak začne temnější polovina roku plná tmy, zimy a hladu.

Keltové zapalovali v tento den nový oheň a uhasínali ten starý. Oheň byl symbolem síly, života a Slunce – tedy životodárné energie. A také měl vše očistit a ochránit, i stáda, která vyváděli Keltové po zimě na pastvu a která byla v tomto období obzvlášť zranitelná.

Beltain byl radostný svátek – s jarem přicházela všudypřítomná láska a vášeň. Páry se vytrácely do přírody, spojit plodné síly s přírodou a zemí. Tato noc prý byla nejplodnější, a proto doporučována všem, kteří toužili po děťátku.

Kde se vzali čarodějnice, Filip, Jakub a Valpurga?

Tyto rituály byly v rozporu s morálkou, kterou hlásala křesťanská církev. Pod vlivem liturgického kalendáře vznikl název filipojakubská noc – kdysi se 1.května slavil den apoštolů Filipa a Jakuba. V občanském kalendáři ale tento den jmeniny Filipa ani Jakuba nenajdete. Křesťanská církev slavila svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky těchto dvou apoštolů. A název pro magickou noc pak zlidověl.

Někdy se uvádí i název Valpuržina noc. Jméno mu dala světice – ochránkyně před pohanskými rituály, misionářka, patronka šestinedělek a dětí svatá Valpurga (či Valpburga; působila v klášteře v Německu).

Lidé věřili tomu, že v tento den létají na košťatech čarodějnice, slétávají se na kopcích a vykonávají všelijaké nečisté praktiky. V tomto období bylo stále zvykem vyhánět na pastvu stáda a lidé se obávali, že dobytku bude hrozit od čarodějnic uhranutí, proto se snažili čarodějnice zastrašit a odehnat.. Zapalovali ohně na návrších, práskalo se bičem, pískalo, zvonilo na zvony.

V současné době pořádají čarodějnice obce či různá sdružení, zapalují se ohně, všude je dostatek jídla a hlavně pití, obchodníci nabízejí nejrůznější převleky, které jsou zřejmě variací na anglosaský Halloween.

Do dnešní doby přetrval společný oheň, který sloužil jako ochrana před nečistými silami.

Očistný oheň

Vyrobte si svou čarodějnici, napište si na ni, co vše se vám na sobě osobně nelíbí, s čím nejste spokojeni. Za co se třeba stydíte, co vás trápí a co chcete, aby raději nebylo. Nebo si to jen uvědomte a do čarodějnice to vtělte. Třeba pouhým slovem nebo větvičkou, listem, trávou. Čarodějnici pak spalte. Anebo si ji s láskou ponechte i s tím špatným, co třeba nejde změnit, co naopak přijmete láskyplně jako svou součást. Je na vás, jestli se toho chcete a potřebujete zbavit, nebo si ponechat. Mějte se rádi se vším všudy, a učte to i své blízké. Může to být i legrace a pro děti objevné, že i rodiče mají své chyby a pochyby.

Čarodějný večer

Zkuste na své zahradě připravit příjemný čarodějný večer pro své kamarády a jejich děti. Pokud nemáte zahradu, podívejte se ve svém okolí, kde by šel oheň udělat. Předem si připravte hraničku ze dřeva i s papírovou čarodějnicí, kterou večer spálíte. Můžete použít zmačkané papíry, které přilepíte ke klacíku a vytvarujete hlavičku. Z dalšího, například balicího papíru potom udělejte klobouk, vlasy, šaty a nechte děti, aby čarodějnici pomalovaly.

Důležitý na tento večer bude dress code: klobouk a čarodějnický kostým. Ten je na přípravu velice snadný. Stačí pořídit v papírnictví klobouk, najít tátovo větší tmavé triko nebo vyřazenou košili. Pak už je našít nebo nalepit barevné záplaty, část trika můžete i rozstříhat, do kapsy strčit plyšovou myšku, obléci si pestrobarevné punčochy, barevnou sukni, nasadit čarodějnický klobouk a máte kostým jako z pohádky.

Jak si užít „čarování“

Společně si například vyrobte z vrbového proutí malá košťata pro děti. Stačí mít připravené proutky a kus pevného provázku nebo jemného drátku a společně umotáte létající košťata.

Pomozte dětem vyrobit malou papírovou čarodějnici. Použít můžete papír, přírodní lýka nebo bavlnku na vlasy, kousky odstřižků látek.

Připravte dětem skleničky od přesnídávek s vodou, potravinářské barvy nebo koření a děti už si samy poradí, jak vyrobit kouzelné lektvary. Mohou do nich zamíchat kouzelné byliny, pro které je pošlete, kamínky, písek… Samozřejmě hlídejte, aby je malí průzkumníci nevypili.

Požádejte malé čarodějnice, aby každá našla magický kámen (to může být úplně pro nás obyčejný kamínek) a společně je položily kolem ohniště. Můžete se pak naučit nějaké společné zaklínadlo. Děti ho mohou samy vymyslet, nebo jim ho rozstříhejte po částech a s mapou je nechte kousky papírků hledat po zahradě. Když se všichni zaklínadlo naučí nazpaměť, postavte se kolem ohně a čarujte. Kouzelné síly se znásobí, pokud se všichni chytnete v kruhu za ruce.

Připravte pro každé dítko jeden rovný klacík. Nastříhejte proužky látek, připravte vlnu, bavlnky a nechtě každou čarodějnici, aby si ozdobila svůj kouzelný proutek. Potom nechte děti celý večer čarovat.

Připravte kouzelnou cestu odvahy za mihotání svíček. Do zavařovacích skleniček dejte čajové svíčky, ty osvítí a určí cestu, na jejímž konci může na děti čekat poklad podle vašeho uvážení, třeba prskavky, kterými si děti udělají svůj malý závěrečný ohňostroj. Děti mohou jít za pokladem společně v hadovi, kdy se všichni drží za ruce, ty starší už mohou jít i samy.

Čarodějný večer může být prostě příjemným společenským setkáním venku u ohníčku, zpestřeným hrami, kouzlením, převleky…