Svatojánská noc
Noc z 23. na 24. června, která je podle lidové tradice plná kouzel a nadpřirozené magie.
V noci se scházejí čarodějnice, otevírají se zlaté poklady, čarovné byliny získávají léčivou moc a rozkvétá zlaté kapradí.
Některé rituály se zachovaly až dodnes např. skákání přes oheň nebo házení věnců do vody a staly se součástí lidového folklóru.
Křesťanská církev se snažila potlačit pohanské slavnosti, a proto zasvětila 24. červen Janu Křtiteli.
Svatý Jan Křtitel, v pravoslavné tradici je prorok z 1. století.
Jako mladý Jan Křtitel odešel do pouště, aby se připravil na své budoucí povolání. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Narození Jana Křtitele církev právě slaví 24. června. Jan Křtitel je znázorněn s křížem a beránkem. Je patronem slavnosti křtu a řeholníků.
Chtěla-li mladá dívka vědět, který mládenec je její vyvolený, musela navečer svatojánské noci, aniž by promluvila nebo se ohlédla, natrhat devatero kvítí (kopretina, růže, smolnička, chrpa, rozchodníček, čičmudíček, mateřídouška, fialka a zvonek) a dát si je pod hlavu pod polštář.
Vyvolený mládenec se pak zjevil v jejím snu.
Ženy chodily před sv. Janem Křtitelem trhat na louky byliny, nejpozději dopoledne na sv. Jana. Takové byliny měly nejsilnější léčivý účinek.
Říkalo se jim svatojánské koření.
Na různých místech se sbíraly různě byliny, podle toho, co kde rostlo a co právě kvetlo. Důležité však bylo nasbírat vždy devět druhů bylin. Ve směsi svatojánských bylinek by určitě neměla chybět třezalka. Podle pověsti je právě třezalka spojovaná se sv. Janem Křtitelem. Jeho krev měla téct na květy třezalky, proto má třezalka na květech tmavé tečky. Když žluté květy třezalky rozemneme, obarví nám prsty načerveno.
Kromě třezalky, můžeme sbírat také mateřídoušku, jitrocel, květy růže šípkové, dobromysl, heřmánek, lípu, černý bez nebo třeba řebříček a kontryhel.
Byliny natrhané za svatojánské noci se vhazovaly do ohně, vily se z nich věnce, připravovaly léčivé tinktury a masti. Nezadaná děvčata je dávala pod polštář, aby se jim ve snu zjevil jejich budoucí muž.
Bylinky svou léčivou sílu neztratí ani po svatojánské noci, můžeme je tak sbírat celé léto. Mnoho voňavých léčivých rostlin můžeme sbírat od jara až do podzimu. V létě je jejich síla největší, protože díky slunci obsahují nejvíce léčivých látek.
Svatojánské ohně
Na přípravě ohňů se podílela zejména mladá chasa z celé vesnice. Dívky mezitím vyhledaly devatero kvítí, ze kterého upletli věnec. Věncem ozdobily vršek jedle, přidaly červené pentle a takto ozdobenou jedli vztyčily na kopci. Pod strom nanosily chrastí a zelené chvojí. Na některých místech byla základem svatojánského ohně jedle s oloupanou kůrou. Kolem zapáleného ohně všichni tančili a hráli hry. Děvčata například prohazovala skrze plameny věnečky a mládenci se je na druhé straně snažili chytat.
Známé skákání přes oheň mělo úspěšnému skokanovi přivodit pevné zdraví a výška jeho skoku zase značila, jak vysoký vyroste len na polích. Ve dvojicích se zase skákalo, aby se zjistilo, zda čeká skákající pár šťastné manželství. Mnohdy se také zapalovala košťata a hořící se vyhazovala do vzduchu, aby zastrašili čarodějnice a zároveň se věřilo, že kdo hořící koště vyhazuje, bude tolik let živ a zdráv, kolikrát se mu koště podaří vyhodit do vzduchu, aniž by v povětří nebo po dopadu na zem zhaslo. Zapalovala se stará loukoťová kola, která se pouštěla z kopce dolů, symbolizující padající slunce.
I v dnešní době můžete v tuto noc čarovat klidně v pohodlí domova. Stačí si napsat na papír přání, na noc si jej dát pod polštář, myslet pozitivně a svatojánská noc toto přání vyplní.
Přeji vám krásnou magickou noc ať už v přírodě či doma se splněním vašeho snu.
KVĚTEN láskyplné jaro v plném rozkvětu
čas lásky - oslavy mládí - letnice - sázení sazeniček - sklizeň…
Čarodějnice či filipojakubská noc
Oheň a světlo patří k nejstarším přírodním symbolům. Byl nezbytnou podmínkou života:…
-
-
Svatojánská noc 22.6.2026 -
Červen a letní slunovrat 5.6.2026 -
-
Čarodějnice či filipojakubská noc 24.4.2026 -
DEN ZEMĚ JINAK 22.4.2026
-